Loni jste si u fontány Mírového náměstí v Teplicích mohli prohlédnout expozici o Sacharovově ceně, kterou od roku 1988 uděluje Evropský parlament jako ocenění výjimečným osobnostem nebo organizacím za jejich úsilí v boji za lidská práva a základní svobody. Letos bude k vidění tato výstava v Městském domě kultury Sokolov. Výstava se rozšířila o letošní laureáty, kterými je Žíná Mahsá Amíníová a íránské hnutí Žena, život, svoboda.
Tragický příběh 22leté íránské Kurdky Žíná Mahsá Amíníové je bolestnou připomínkou nekončícího boje za lidská práva a svobodu žen v Íránu.
Dne 13. září 2022 zatkla Amíníovou v Teheránu policie kvůli tomu, že údajně porušila přísné íránské zákony o nošení islámského šátku. O tři dny později Amíníová ve vazbě zemřela. Její smrt vyvolala v celém Íránu vlnu protestů, které se konaly pod heslem „Žena, život, svoboda" a často je organizovaly ženy. Demonstrující vystupovali zejména proti zákonu o hidžábu, ale požadovali také občanská práva a konec útlaku, diskriminace, tyranie a diktatury.
Sacharovova cena byla poprvé udělena v roce 1988 a odměňuje osobnosti nebo celé kolektivy, které brání lidská práva a základní svobody. O nositeli této ceny pro rozhoduje Konference předsedů, tedy předseda Evropského parlamentu a předsedové politických skupin.
S udělením Sacharovovy ceny je spojen finanční příspěvek ve výši 50 000 EUR.
Kdo byl Andrej Sacharov?
Ruský fyzik Andrej Dmitrievič Sacharov (1921–1989), nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1975, je především vynálezcem vodíkové bomby.
Z obav před následky, které by jeho práce mohla na budoucnost lidstva mít, se snažil upozornit na nebezpečí závodů v jaderném zbrojení. Částečného úspěchu se mu podařilo dosáhnout v roce 1963, kdy byla podepsána Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek.
Tento muž, který byl v SSSR považován za disidenta s podvratnými názory, vytvořil v 70. letech Výbor na ochranu lidských práv a na obranu politických obětí. Jeho úsilí bylo v roce 1975 korunováno Nobelovou cenou za mír.
